Zatímco v roce 2015 činil medián (střední hodnota nájemného) v Praze necelých 12 000 korun, na konci loňského roku už to bylo 16 700 korun, v Brně nájemné ve stejném období stouplo z necelých 10 000 na 12 400 korun.

Tempo růstu cen nájemného už není tak dramatické jako v předchozích letech, průměrně se pohybuje kolem 4 procent. Zvyšuje se ale zájem o méně typické dispozice, především byty 1+kk nebo 4+1, jejichž ceny v Brně meziročně stouply o 12, respektive 15 procent.

Které byty jsou nejžádanější

„Malé byty jsou žádané, protože jsou nejlevnější a lidé si je mohou dovolit i za cenu toho, že v bytě budou bydlet ve dvou. Hlavní poptávku po bytech 4+1 pak tvoří studenti. Vzhledem k velkému převisu poptávky kvůli nedostatku kolejí pak logicky dochází u této dispozice k značnému meziročnímu růstu,“ vysvětluje Martin Březina, spoluzakladatel služby Ideální nájemce.cz

Dlouhodobě je nejvyšší zájem o byty s dispozicí 2+kk. V Brně tento byt vyjde na 13 000 korun měsíčně, v Praze je stejná dispozice o 3 000 dražší. Zájem je dál o byty 1+1, 1+kk a 2+1. Tyto čtyři výměry tvoří přes 70 procent všech nabízených bytů na trhu.

Obecně platí, že čím větší byt, tím je dražší. Při přepočtu na cenu za metr čtvereční ale vycházejí zdaleka nejdráž byty 1+kk, u kterých v Brně za metr čtvereční zaplatíte necelých 300 Kč, v Praze pak dokonce 370 Kč. Naopak velké byty 3+1 nebo 4+1 jsou v obou městech o stokorunu na metr čtvereční levnější.

Ceny se samozřejmě liší i podle lokality. V Brně jsou tradičně nejdražšími městské části Brno-střed, Černá Pole, oblast Veveří a Ponavy. V Praze patří k nejdražším lokalitám Josefov, Hradčany, Holešovice a Dejvice.

Tempo růstu nájmů v Česku je druhé nejrychlejší ze všech zemí Evropské unie. Jeho důvodem je především nedostatek bytů k pronájmu a pomalá výstavba. Ceny tak táhne nahoru poptávka, kdy lidé aktuální ceny akceptují a na byty se vedou pořadníky. Dalším důvodem jsou spekulanti, kteří byty kupují jako investice.

„Výnosnost investic do nemovitostí se dlouhodobě pohybuje mezi třemi až čtyřmi procenty, zatímco jinde v Evropě je sotva poloviční. Investovat do nájemního bytu je tak stále nejlepší konzervativní investicí,“ vysvětluje Březina.

Jak se bude nájemné vyvíjet dál?

Kupní ceny nemovitostí se dostávají ke svému maximu. K tomu se přidal růst úrokových sazeb a ztížení podmínek hypoték. Z toho důvodu bude klesat počet lidí, kteří si budou moci dovolit vlastní bydlení. Prostor pro nájemní bydlení se tak bude ještě více zvětšovat a ceny nájmů poženou vzhůru zejména rostoucí mzdy a převis poptávky nad nabídkou.

Aktuálně v Praze bydlí v nájmu zhruba třetina všech obyvatel, v Brně je to 35 procent a průměr za celou republiku činí okolo 23 procent. V Německu přitom v nájmu bydlí téměř polovina všech obyvatel.

Nabídka bytů k pronájmu se v příštím roce zvýší o novou výstavbu a o byty, které se majitelům nevyplatí pronajímat krátkodobě. Na druhou stranu odborníci v souvislosti s realitním trhem začínají mluvit o příchodu možné krize.

„Některé firmy už mají stop stavy náboru lidí, některé již propouštějí jako například brněnský Zetor. Zaměstnanci se pro ně stávají natolik drahými, že výše mzdy předhání efektivitu,“ říká Martin Březina, podle kterého je tak možné, že se vlivem Brexitu a klesajících cen akcií na burze budou na trhu nájmů dít kotrmelce vedoucí především ke snížení poptávky po nájemních bytech.