Ať už jde o cizí termíny, nebo česká slovíčka, realitní názvosloví občas dokáže způsobit slušný zmatek. Které pojmy ze světa realit se pletou nejčastěji a jaké jsou mezi nimi rozdíly? 

Užitná, podlahová, obytná a zastavěná plocha aneb Začněme pěkně od základů

Užitná plocha zahrnuje plochu všech místností uvnitř obytné budovy, a to včetně sklepů, balkonů nebo podkroví či půdy, plus terasy, které jsou vně domu. Tento pojem je tedy užitečný hlavně ve vztahu k rodinným domům. Pokud na tento pojem (či na jeho zastaralou variantu, užitkovou plochu) narazíte v inzerátu na byt, půjde pravděpodobně o údaj, která zahrnuje všechny místnosti a prostory užívané výhradně majitelem bytu (tedy včetně sklepa, terasy, balkonu aj.). 

Podlahová plocha zahrnuje veškerou vnitřní plochu bytu včetně zastavěných ploch. Balkony, lodžie a terasy jsou společnými částmi domu a do podlahové plochy bytu se nezapočítávají ani v případě, že jsou přístupné pouze z konkrétních bytů. Ve většině případů je tento údaj totožný s pojmem celková výměra bytu.

Obytná plocha sděluje součet ploch obytných místností. Do obytné plochy by neměla být započítána sociální zařízení, kuchyň, chodba ani např. šatna. 

Pojem zastavěná plocha je důležitý zejména u domů, označuje totiž veškerou plochu pod vnějším obvodem stavby bez ohledu na podlaží – tedy i plochu pod výklenkem v patře. 

Dispozice a velikost bytu aneb Co je doma, to se počítá!

Dispoziční řešení bytu je označováno jako 1+0, 1+kk, 1+1, 2+kk, 2+1 apod. První číslo sděluje počet obytných místností, druhé napoví, jak je v bytě řešená kuchyň, tedy jestli se jedná o samostatnou místnost, nebo jen kuchyňský kout, který je součástí obytné místnosti.

Pozor, dispozice bytu sama o sobě nevypovídá o jeho velikosti. Vždy proto hleďte současně jak na dispoziční řešení, tak na podlahovou plochu. 

Byt s podlahovou plochou 75 m2 může být dispozičně řešen jako vzdušné 2+kk i jako 3+1 s menšími místnostmi.

Obytná místnost musí mít dostatečné přímé denní osvětlení, přímé větrání a musí být dostatečně vytápěna s možností regulace tepla. Zkrátka: musí mít okno a topení. Její plocha musí činit alespoň 8 m2, v bytech s jednou obytnou místností minimálně 16 m2.

Garsonka, 1+0, 1+kk, 1+1 a další aneb Co je malé... 

1+0 je byt o jedné místnosti s příslušenstvím, v němž je kuchyň řešena improvizovaně, např. elektrickým vařičem na skříňce.

1+kk značí téměř stejný byt, samostatná kuchyň je zde však nahrazená kuchyňským koutem.

1+1 označuje byt skládající se z jedné obytné místnosti, samostatné kuchyně a koupelny.

2+kk je byt o dvou obytných místnostech, z nichž v jedné je kuchyňský kout; k bytu náleží i koupelna. Někdy je toto dispoziční řešení označováno jako dvougarsonka.

2+1 má dvě obytné místnosti, samostatnou kuchyň, koupelnu.

Garsoniéra je starší označení pro byt o jedné jediné místnosti. Dnes, kdy má každý byt vlastní hygienické zařízení, bývají tímto názvem označovány byty s dispozicí 1+0 či 1+kk.

Podlaží, patro, poschodí aneb Pojď nahoru!

Podlaží, zastarale také etáž, je jedna úroveň budovy. Jak již název napovídá, počet podlaží je v daném domě roven počtu podlah – ať už jsou v podzemí, v přízemí nebo nad přízemím. Jako 1. nadzemní podlaží (1. NP) tak bereme právě přízemí. 

Pojmy patro či poschodí označují jen části domu nad přízemím. Jde tedy o 2. NP a výše.

Dům se čtyřmi patry může mít pět či více podlaží. Záleží na tom, zda má i podzemní část.

Suterén, sklep a sklepní kóje aneb Povídám, pojď dolů!

Výrazy sklep a suterén v češtině znamenají prakticky totéž, oba totiž označují podzemní prostor. Nicméně, ta část stavby, která je pod zemí a přesto je určena k bydlení (přičemž má okna u stropu), bývá dnes častěji označována jako suterénní byt. Sklep naopak zpravidla k bydlení neslouží: využívá se spíše k úschově uhlí či harampádí a okna má buď velmi malá, nebo žádná.

Sklepní kóje jsou části sklepa, které zpravidla odděleny pouhou drátěnou nebo dřevěnou příčkou, a nejedná se tak o samostatné místnosti – proto nemohou být započteny do celkové rozlohy bytu. Jsou součástí společných prostor domu a jako takové nepřechází do vlastnictví. Na sklepní kóje vzniká pouze právo užívání spojené s vlastnictvím bytu.

Jako sklepní místnost nicméně označujeme prostor, který je uzavřen obvodovými stěnami, podlahou a stropem a je uzamykatelný, tudíž může tvořit příslušenství bytu. Díky tomu jej lze společně s bytem převést do vlastnictví. 

Balkon, lodžie a terasa aneb Pojď ty nahoru! 

Balkon je vyvýšená konstrukce se zábradlím, vyčnívající z průčelí a otevřená do vnějšího prostoru. 

Lodžie narozdíl od balkonu nevystupuje ven z obvodové zdi, případně je ohraničena ze tří stran zdmi a/nebo zdmi s okny). Stejně jako balkon může být i zasklená, a bránit tak úniku tepla a pronikání chladu do bytů.

Terasa bývá větší než balkon a její umístění je většinou nad úrovní terénu, přičemž výjimkou nejsou ani střešní terasy. U rodinných domů může terasa sloužit jako přechod z budovy do zahrady. Od balkonu se liší tím, že nevyčnívá z budovy, a na rozdíl od lodžie není zastřešená. Terasy se navíc nezasklívají.